|
|
Karol Szymanowski a folklórní vlivy v jeho baletu "Zbojníci"
Hudecová, Zuzana ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Saláková, Magdalena (oponent)
Ve své diplomové práci se detailně zaměřuji na životopis polského hudebního skladatele přelomu 19. a 20. století - Karola Szymanowského. V rámci životopisu zběžně rozebírám jeho stěžejní díla tří různých tvůrčích období a uvádím, co v nich skladatele inspirovalo (např. "tristanovská" harmonie, prvky orientální, folklórní apod.) Svou pozornost poté detailně soustřeďuji na rozbor baletu Zbojníci, ve kterém se nejvíce projevují inspirace lidovou hudbou, se kterou se skladatel setkal při svých pobytech v Zakopaném. Podrobuji ho rozboru z hlediska hudebního, zároveň se zmiňuji také o libretu, kostýmech, kulisách apod. Hudební rozbor obohacuji notovými ukázkami, které usnadňují orientaci v díle. V celé práci se nacházejí obrázky, které přibližují osoby i místa, o nichž píšu, dále lidové kroje, architekturu, tanec atd. Do příloh zahrnuji notové ukázky, další obrázky mapující život skladatele a také seznam skladeb, které přidávám na CD k elektronické verzi diplomové práce.
|
|
|
Orchestrální díla Wojciecha Kilara se zaměřením na dílo Orawa
Erlebachová, Marie ; FARKAČ, Hynek (vedoucí práce) ; BOGUNIA, Stanislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na orchestrální dílo polského hudebního skladatele Wojciecha Kilara a především na jeho kompozici s názvem Orawa. První část práce je věnována osobnosti autora a jeho tvůrčím obdobím. Druhá část se zabývá všemi ryze orchestrálními skladbami Wojciecha Kilara, a to skladbami Choralvorspiel, Générique, Kościelec 1909, Krzesany, Mała uwertura, Przygrywka i kolęda, Ricordanza per archi, Riff 62, Springfield Sonnet, III. Symfonia „September Symphony” a Uwertura uroczysta. Poslední a hlavní část práce se věnuje skladbě Orawa. Jsou zde zaznamenány nejen inspirace a okolnosti vzniku skladby, ale také formální, harmonický a tektonický rozbor. Jsou zde přiloženy i přehledné grafy znázorňující fakturu, formu, harmonii a tektoniku skladby.
|
|
|
Karol Szymanowski a folklórní vlivy v jeho baletu "Zbojníci"
Hudecová, Zuzana ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Saláková, Magdalena (oponent)
Ve své diplomové práci se detailně zaměřuji na životopis polského hudebního skladatele přelomu 19. a 20. století - Karola Szymanowského. V rámci životopisu zběžně rozebírám jeho stěžejní díla tří různých tvůrčích období a uvádím, co v nich skladatele inspirovalo (např. "tristanovská" harmonie, prvky orientální, folklórní apod.) Svou pozornost poté detailně soustřeďuji na rozbor baletu Zbojníci, ve kterém se nejvíce projevují inspirace lidovou hudbou, se kterou se skladatel setkal při svých pobytech v Zakopaném. Podrobuji ho rozboru z hlediska hudebního, zároveň se zmiňuji také o libretu, kostýmech, kulisách apod. Hudební rozbor obohacuji notovými ukázkami, které usnadňují orientaci v díle. V celé práci se nacházejí obrázky, které přibližují osoby i místa, o nichž píšu, dále lidové kroje, architekturu, tanec atd. Do příloh zahrnuji notové ukázky, další obrázky mapující život skladatele a také seznam skladeb, které přidávám na CD k elektronické verzi diplomové práce.
|
|
|
F. Chopin - Scherza a jejich vrcholní in terpreti
Kozák, Marek ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; TOPERCZER, Peter (oponent)
Práce je rozdělena do dvou částí. V první části práce je stručně nastíněn životní osud F. Chopina, o kterém bylo napsáno již mnoho, takže se omezím pouze na základní životopisná fakta a zejména na období, ve kterém zkomponoval právě 4 scherza. Bude následovat pojednání o scherzu jako hudební formě, jejím vzniku a vývoji. V závěru první části práce je kapitola věnovaná scherzům F. Chopina a dalším skladbám, v nichž se hudební forma scherza vyskytuje. Druhá část práce je zaměřena na interpretační problematiku, rozbor několika nahrávek významných interpretů. Obsahuje také jejich stručné profily.
|
|
|
Krzysztof Penderecki a klarinet v jeho t vorbě
Steiner, Lucie ; VENYŠ, Irvin (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Krzysztof Penderecki a klarinet v jeho tvorbě.
Abych nastínila dění a prostředí, kterým byl skladatel ovlivněn, v úvodu práce se zabývám situací druhé světové války v Polsku, hudebními směry po skončení války a jejími následnými vlivy na polskou hudební scénu. Dále se věnuji životopisu skladatele a dirigenta Krzysztofa Pendereckého. V této práci se zaměřuji na autorovy skladby komponované pro klarinet. Vzhledem k nedostatku odborného materiálu k tomuto tématu, volím metodu zpracování skladeb formou rozborů, doplněné o informace z internetových portálů. V závěru práce představuji přední světové klarinetové interprety, kteří provedli premiéry nebo nahráli některé z autorových skladeb.
|
|
|
F. Chopin: Sonáta No. 3 op. 58 h-moll
Goto, Eri ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KASÍK, Martin (oponent)
Tématem předložené bakalářské práce je klavírní Sonáta č. 3 h-moll op. 58 skladatele Fryderyka kChopina. Práci jsem rozdělila do tří kapitol, ve kterých zkoumám, co je pro interpretaci Sonáty důležité. Zabývám se otázkou, co chtěl skladatel Chopin vyjádřit, jaký byl jeho záměr, a na základě jeho výroků také představou tónu, který Chopin požadoval. První kapitola se věnuje životopisu a Chopinovi jako skladateli, klavíristovi a pedagogovi. Druhá kapitola se zabývá metodikou, kterou Chopin sám vytvořil, a která je patrně při skutečné interpretaci Sonáty nezbytná. Ve třetí kapitole porovnávám tři různé edice této skladby a na základě poznatků z předchozích dvou apitol se zamýšlím nad tím, jak by bylo vhodné Sonátu interpretovat.
|
|
| |
|
|
Osobnost Leopolda Godowského se zaměřením na skladatelskou tvorbu pro klavír, rozbor vybraných částí Jávské suity
Šupák, Michal ; KAHÁNEK, Ivo (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Leopold Godowsky, významná osobnost ?zlaté éry klavíru? v XIX. století se do dějin zapsal především jako klavírní virtuoz a inovátor na poli klavírní techniky a fyziologické stránky klavírní interpretace. Poněkud opomíjena je jeho skladatelská tvorba, která je z většiny zaměřena na klavír a ve které zúročil všchny své poznatky a zkušenosti, které nabyl jako klavírista a pedagog. Tato práce má za cíl seznámit čtenáře s osobností Leopolda Godowského a jeho přínosem do hudebních dějin se zřetelem na jeho originální skladatelskou tvorbu pro klavír. Součástí této práce je rozbor čtyř částí Javské suity, který autorovi pomáhá v definici kompozičního stylu a vlastních tvůrčích prostředků.
|
|
|
Klavírní dílo C. Debussyho se zaměřením na cyklus Estampes - harmonický rozbor, srovnání nahrávek
Suchánková, Eva ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Tématem této bakalářské práce je hlubší analýza interpretačních problémů klavírního cyklu Rytiny od Clauda Debussyho. Byly k tomu zvoleny tři různé postupy analýzy. Nejprve je čtenář seznámen s historickými okolnostmi vzniku tohoto cyklu a všemi autorovými inspiračními zdroji. Druhým postupem je harmonický rozbor celého cyklu, v němž se snažím postihnout výjimečné rysy každé skladby, upozornit na nejdůležitější hudební myšlenky a tematický materiál charakteristický pro hudební impresionismus, který skladatel v díle použil. Nakonec jsou představeni tři významní klavíristé 20. století a jejich různá interpretace cyklu Rytiny: W. Gieseking, E. Gilels a S. Richter. Jejich interpretace jsou porovnány jak vzájemně, tak s ohledem originální notový text. Takto komplexní pohled na toto klavírní dílo může umožnit hlubší náhled do jeho problematiky a může také posloužit k přesvědčivé interpretaci a lepšímu porozumění Rytin.
Bakalářská práce začíná úvodem, pokračuje čtyřmi hlavními kapitolami s několika podkapitolami a končí závěrem. Práce je doplněna čtyřmi přílohami.
|
|
|
Balady Fryderyka Chopina s důrazem na ba ladu As dur Op. 47
Trauškeová, Anna ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Tato práce pojednává o jedněch z nejznámějších a nejhranějších Chopinových skladeb - jeho čtyřech baladách, přičemž druhá část této práce se zaměřuje především na baladu As dur op. 47. Autorka se v této práci věnuje Chopinovým baladám především po obsahové stránce, jejíž možnou inspiraci hledá v dílech Adama Mickiewicze. O provázanosti literární a hudební složky v baladách se zmiňuje nejprve v širším historickém kontextu, o kterém píše v první kapitole této práce - Balada z hlediska historického. Zde uvádí vývoj této formy od jejích počátků až k novodobému typu, který známe dnes. Ve druhé kapitole - Chopinovy balady z hlediska obsahu - jsou předloženy konkrétní příklady možné literární předlohy přímo u jednotlivých Chopinových balad. Ve třetí kapitole se autorka zabývá podrobným rozborem balady As dur, a to po stránce obsahové, formální i harmonické. Poslední, čtvrtá kapitola je pak věnována zamyšlení nad interpretací tohoto významného Chopinova díla.
|
host ::
RSS.